Vladimíra Burianová
členka Unie výtvarných umělců
Sponzoři:
Farní charita
Farnost Stodůlky
Jan Horák
Miroslav Vocílka
MVDr. Jiří Musil
Jste 273954 návštěvník těchto stránek.
Týden: 776
Dnes: 105
Stránky byly naposledy aktualizovány dne 23.10.2017
(C) Pavel Stránský, 2004-2017 (Login)

Moje obrazy a verše

V katalogu naleznete více mých obrazů.

Kostel

Tvůj dotek
tvé pohlazení Pane je dotek věčnosti
má ústa vykřikla úžasem
a v zápětí zoufalstvím
nepolapitelného


Se sebou Touha

Teď zabal svůj život
všechno
cos do toho dala
všechno krásné
co získáváš
všechno
co jsi v sobě postavila

a daruj

S prázdnýma rukama pak neplač
nad hloubkou samoty
ale hledej dál


Nohy

Veď mě Bože
prosím
veď

Mou ruku Otče nepouštěj
Bojím se
že bloudím
když nevidím tě nablízku

Pláču steskem
když pochybuji


Toník Černoušci

Prázdné ruce k objetí -
kde vás mám, vy zatoulánci?
Srdce mám k uvítání, ruce prázdné.

Prázdné ticho bez dětí,
hodiny ticha -
kde jsou bosé nožičky,
kde oddechují ústa?

Ničím nenaplnitelné ticho,
vadnoucí utržený květ.
Oči bloudí v cizím pokoji,
ruce čekají.


Anděl

Pane

chléb z nebe dostávám
a reptám
náruč otvírám
a couvám
všechno jsi mi dal
srdce mám němé

Pane

pláču v lidské slabosti
že se neumím odevzdat
rozdal ses a mně to bylo málo
zemřel jsi za mě
neumím děkovat
ústa mám zavřená
oči slepé

odpusť


Hladomor

Někde daleko umírají děti hlady, nemocemi,
jsou zabíjené.
Jak bezbranné jsou matčiny slzy,
výkřiky do hluchých uší!
Nejsou naše?


Rozsvícené okno

Možná kdosi přichází
možná už nikdy nepřijde
možná zrovna odešel
v dálce zbývá jeho stín
Zůstane ten kdo čeká v okně otevřeném
světlým bodem ve tmě
trpělivý náznak naděje


Mariina úzkost

Snad mi odpustíš
dušičko raněná
ptáčátko vylekané
raněný anděli

možná zas přijdeš
položíš ke mně hlavu
a nebudou slzy

vyschne potok bolesti
oči zůstanou suché
rána zahojená
duče klidná
v okně svítání